Pro všechny! / Chceš být? / Odkaz / Odkaz / Odkaz

"Ehm," lezu na scénu, mezi podium,"Mám otázečku," přikašlu,
abych upoutala pozornost,"Zajímá Tě zážitky, víly atp.),
esoterika a ráda čteš povídky?... - Ano?
Tak vítej na mém blogu! Který je přímo stvořený pro tebe. :O …
- Nebo ne? Tak to máš smůlu.
Ňahaháá!"
oddel2

Duch. Duch? Duch! Chjo :)

27. března 2010 v 15:59 | Daja |  Magie? Aneb moje zážitky
Napsáno 12.ledna 2010

Už jste se s duchy potkali? Já každodeně... Někdo si myslí, že jsem blázen nebo tak něco.. Lehce řečeno, vidím duchy i cítím už od malička. Někdo si řekne, jak si to mohla vidět? Pro mě je to normílní věc 'skoro'. Třeba vám popíši toho, kterého jsem viděla v Sobotu...: Stál v právém rohu u televize a mno nevím jestli stál na zemi nebo ne, toho se vždy bojím podívat. Vypadal jako člověk měl na sobě něco jako plášť a kapuci na hlavě. Ale průhledné. Skloněná hlava, tak napůl. A když jsem se na něj dívala dýl tak se začal přibližovat, jako každý typický duch ;) Jedině s kým si o tom mohu popovídat je moje nejlepší kamarádka Dara, taky ho viděla, protože v tom obýváku byla semnou, dívali jsme se na TV (večer).

Kdysi, když jsem byla malá tak jsem někdy spávala v ložnici s mamkou a prostě bylo zhasnuto světlo a já se tak dívala po pokoji, a jakože jsem zahlídla postavu jak stojí v koutě místnosti, a když jsem se dýl zahleděla na něj, na toho ducha, začal se přibližovat. Tehdy jsem jich viděla víc. Dneska jenom málo kdy. Nejhorší je na tom, že je cítím. Někdy taky prostě cítím jak jsem 'otevřená' a cítím takový divný pocit jako by se na mě někdo díval, ale nikdo v pokoji nebyl, jen bytost s Astrální sféry. Moje mamka říká, že mě chcou buď pomoct a nebo mě chrání. A od Alex vím, že si mám říct: že jsou to takové ty srandovní stvoření, co vidím třeba v televizi (viděla jsi třeba scooby doo, ne?) no a začnu se jim smát...
Protože já jsem ten kdo jim může něco udělat. Nebo také že jim můžu rozkázat. (to mi připoměla když jsem byla malá, kdysi to pomohlo na jendu dobu)
Ale můžou mi ublížit. když se jich bojím, protože to mohou pocítit, ale to je tím, že se mi snaží pomoct.. oni nevědí, že se jich tolik bojím.. oni ví, že mi chtějí pomoct (teda aspoň ti dobří).
21.5.2011 - Posledními řádky si nejsem tak jistá :(
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 natuska0011 natuska0011 | Web | 27. března 2010 v 16:05 | Reagovat

ja na duchov neverim..teda spon som nič také nezažila..x)

2 PeTuSh^^ PeTuSh^^ | Web | 27. března 2010 v 16:07 | Reagovat

ahojky na mém blogu je SONB tak jestli chceš tak se přihlaš díky :)

3 Keta Keta | Web | 13. června 2010 v 13:31 | Reagovat

To se to řekne, začít se jim smát :D To je ale sakra těžké :D Teda ne, že by se mi někdy něco podobného stalo, ale živě si umím představit, jak prchám z místnosti :D

4 Ice*Princess Ice*Princess | Web | 10. ledna 2011 v 16:55 | Reagovat

hmm :-)

5 Gm Gm | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 6:33 | Reagovat

Tady se mi líbí... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
LAYOUT BY GORMAL © 2010 │ PICTURES FROM DEVIANTART

.

.