Pro všechny! / Chceš být? / Odkaz / Odkaz / Odkaz

"Ehm," lezu na scénu, mezi podium,"Mám otázečku," přikašlu,
abych upoutala pozornost,"Zajímá Tě zážitky, víly atp.),
esoterika a ráda čteš povídky?... - Ano?
Tak vítej na mém blogu! Který je přímo stvořený pro tebe. :O …
- Nebo ne? Tak to máš smůlu.
Ňahaháá!"
oddel2

Objasněna záhada...

15. dubna 2010 v 17:37 | Daja |  Magie? Aneb moje zážitky
Všude možně jsem vám vyprávěla v článcích že vidím (i cítím) duchy.... Nechápala jsem, proč jsem to komplikovala. Vždyť třeba duchy zemřelých a strážné anděly jsem jasně vidívala už od dětství. Už od narození nevědomky jsem byla médiem.
   Věděla jsem jen to, že "vidím" neprůhledné a velmi živě vypadající lidi, které ostatní neviděli. Vídala jsem dospělé lidi, ale nerozpoznávala jsem v nich své zemřelé příbuzné. Byli to cizí lidé (teda aspoň myslím). "Ti" lidé pouze stáli a mlčky na mě zírali.
   Má dětská vidění byla občas vyčerpávající, protože jsem jim nerozuměla. (necítila jsem žádný strach z nich ani nikdy nic zlýho. Obzvlášť jsem si připadala v bezpečí a takový zajímavý pocit, když se mi postavy zjevily v noci v ložnici.
Tady Doreen popisuje to, co se mi dělo a pak děje teď:
Nejdříve je nebylo možné rozeznat a viděla jsem jen jejich zářící, třpitivá "andělská světla". Tančila okolo mě v jiskřivých odstínech zelené, modré a fialové. Spolu se světly se sdostavil hluboký pocit klidu a zvláštního ticha, jakobych upadla do černé díry, v níž zvuky světa neexistují. (Jakoby popisovala moji noc!)
   S věkem se má jasnozřivost změnila. Zemřelí lidé se mi zjevovali méně zřetelněji...
Tak takhle popsala Doreen Virtue ve své knize Léčení s vílami. Musím říci, že takhle svoji jasnozřivost bych nepopsala tak dobře, jako ona...
Bože, asi jen ty jsi mě navedl,abych si tuhle knihu koupila :D

Doreen taky ve své knize vypráví o tom, že za křovím je nějaký muž a sleduje je. Když to řekla ostatním dětem, smáli se jí, že tam nikdo není! 
Moje mamka má podobný zážitek/y...
Když byla s její mamou na polu(tedy s mojí babičkou), viděli obě jak její děda sedí na pařezu a usmívá se na ně. A mával jim.
Nejenže ho vidívaly, ale moje mamka mi vypráví... "Od té doby co jsme ten pařez museli vykopat a dát pryč se mi jen zjevuje ve snech, v mích nejhorších dnů a usmívá se na mě krásně." a jak vypadal? "Zjevoval se nám jako normální živí člověk, jenomže je mezi zemřelíma dušema."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 °°SimoušeQ_PsychoušeQ°° °°SimoušeQ_PsychoušeQ°° | Web | 15. dubna 2010 v 17:42 | Reagovat

Co víš? Možná je to dar..:)

2 elea elea | Web | 15. dubna 2010 v 18:25 | Reagovat

Fakt? A jak často? :))

3 ChoCoLaTe GiRl♥ ChoCoLaTe GiRl♥ | Web | 15. dubna 2010 v 21:44 | Reagovat

Ahojda zvu tě ke mně na blogísek,máš kvásnej bloček jen tak dále =D

4 symbolicalka symbolicalka | Web | 16. dubna 2010 v 15:00 | Reagovat

Krásné,už dlouho přemýšlím ýe si knížky od Doreen koupím,no mám problém je sehnat.Možná v knihovně.Káždopádně ten dar určitě nemáš pro nic za nic.Je sice pravda že někteří duchy vidí,ale musí s eproto aby je viděli nějaký ten čas věnovat duchovnu a hlavněmít otevřené třetí oko.Ty máš ale tu výhodu že se ti moc během let nezavřelo.Třeba já ho měla do pěti let taky otevřené a pak jsem byla s nástupem školy "slepá".Každopádně hlavní je že se ti,jak píšeš v názvu - záhada objasnila:-)

5 NaTušQa :)...tvoje ♥SB♥...lowujeeeeeeem x) NaTušQa :)...tvoje ♥SB♥...lowujeeeeeeem x) | Web | 16. dubna 2010 v 15:48 | Reagovat

no to teda..čisti Američania..:D..taká inteligencia..že omg xD

keby na mna nejaký duch pozeral..bože..ja ani neviem čo by som spravila..
takého človeka ako si ty asi obdivujem..;)
a ta kniha môže byť vážne zaujimava...

6 - Bajuška - Bajuška | Web | 17. dubna 2010 v 9:42 | Reagovat

ahojky potřebuju pomoct dnes má moje kámoška narozky a tak deme kupovat dárek nevíš jako holka co by se jí tak mohlo líbít porad mi ....plosíím jinak hezzu blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
LAYOUT BY GORMAL © 2010 │ PICTURES FROM DEVIANTART

.

.