Pro všechny! / Chceš být? / Odkaz / Odkaz / Odkaz

"Ehm," lezu na scénu, mezi podium,"Mám otázečku," přikašlu,
abych upoutala pozornost,"Zajímá Tě zážitky, víly atp.),
esoterika a ráda čteš povídky?... - Ano?
Tak vítej na mém blogu! Který je přímo stvořený pro tebe. :O …
- Nebo ne? Tak to máš smůlu.
Ňahaháá!"
oddel2

Usměvavá niť

10. května 2010 v 20:24 | Daja |  Ostatní? Aneb moje zážitky
Na chatu už jedu po druhé. Řekla bych, že poprvé byla taky zábava, ale podruhé... to bylo úžasné, skoro. Začnu vyprávět odzačátku... 23.4.2010 pátek

Nasedly jsme s mamkou do auta a jely. Seděla jsem uprostřed a na pravo seděla Karolína a na levé straně Adrianka. Mira řídil a mamka vedle něho. No Kája spívala na Ewu Farnou, natož že je jí čtyry roky, umí i výšky vyspívat. S ní asi bude opravdu zpěvačka! Jinak já Ewu Farnou neposlouchám a ani tak nežeru. Ale jako dalo se to poslouchat. :D
Po cestě jsme potkaly tolik krav, oveček, koňů a spoustů dalších zvířat. Projížděli jsme nádhernou krajinou a měst. Krajina byla nejkrásnější, jakou jsem viděla, kor na jaře! Asi jsem pobývala v sedmém nebi...

Když jsme dojely na chatu, poobědvaly. Potom jsem hrála na bicí a pak si s 'dětmi' šla na "koule" sena/slámy. Byla prča... překakovaly tam a sem. A Káju jsem nejprve učila ty válce slámi přeskakovat, až se to naučila... Potom i Áďu, tá má tři roky. Malinká holčina.
No a dělaly jsme různé věci... Dál co byla v ten pátek si nepamatuju, bohužel... :D
Druhý den co jsme se vyspinkaly, jsme posnídaly rohlík s marmeládou a zelený čaj s medem.
Zase jsme dělaly to samé co v pátek a podobně... Potom jsem se rozhodla, že se půjdu projít do lesa. Napřed, že ty dvě půjdou semnou a pak jsem se musela vracet a tak a pak jsem nakonec šla sama. A jak tak putuju mezi stromy a prolízám všude možně větvemi, narazím na nějaký malilinký rybníček... Který s přední strany má skálu. Tak jsem ho obešla a šla dál výš. Až jsem narazila na nádhernou louku! OMG! Jsem se snad ani nemohla nadechnout s té krásy. Rozeběhla jsem se a sletěla na zem lehla si. Pozorovala jsem, jak kolem mě poletují, takové průhledné bytosti. Řekla si: asi to jsou víly, protože než jsem vešla do lesa a stoupla na trávník, upozornila jsem víly, elfy a přírodní bytosti. Chvíli jsem se nemohla vůbec hnout, jako bych byla přikovaná k té zemi! Jako by mě někdo držel...
Nakonec jsem vstala a běžela dál do kopce, snad jsem i lítala! Měla roztažené ruce jako pták a běžela a smála se nakonec jsem sběhla na nejvyšší kopec a když jsem se rozlídla upadla jsem do hlubokého zamyšlení. Věděla jsem, že tam nejsu sama... Sedla si a užívala si ten čerství horský vzduch. V dáli jsem uviděla i hory, které pokrýval ještě sníh. Až jsem se pokochala tou přírodou. Pospíchala jsem zpátky dolů k chatě. Tam už na mě čekaly holky. A šly jsme různě na slámu a hrály si... Odpoledne přijely dva mladší kluky než jsem já. Jeden chodí do první třídy. A jako jsme hráli na cukrkávalimonádačajrumbum, aby jsem dětičky zabavila něčím :D
K večeru přišli dva kluci a Dan jim osedlal koně a jezdili. No a potom jsem jezdila já:
Dan mi pomohl na koně a chvíli šel vedle kobyly a já seděla s Adriankou v sedle. No a pak jako Adrianka šla jíst a pak takový na Dana: Zůstaň u mě... A pak za chvíli on odešel: Kam deš? zeptala jsem se: Jdu se najíst, mám hlad, nějak tak to řekl.
No a já jako na kobyle sama a nevělěla jsem co mám dělat, protože jsem na koni byla poprvé :D A jako ta kobyla se rozjela a já pořád: Ona jede do stromu!, no jako pak jsem řekla na ňu Brr. Stůj! A zastavila, no jako ty větve jsou vždycky tak nebezpečný :D
Potom jsem ju otočila a klopýtaly jsme kolem chaty... Potom přiběhl ten kluk, který tam přišel a radši kobylu držel a vedl ji. No potom jsem si na to zvykla a už ji nedržel. Norinka (jméno kobyly na které jsem jela). Tak i jsem s ňou chvilkama běžela trošku!
Potom mě mamka přemluvila s Mirou abych jim zahrála na bicí! :D Prý že na to neumí a tak náramně se snažijou...
Promiňte, už jsou to čtrnáct dní od toho zážítku. Nepamatuji se... :)
Další víkend, tedy v sobotu... Pokračování v dalším článku **TU<<

Dodatek: Proč zrovna usměvavá niť? Protože mě tam na té chatě tak říkaly.. Proč? Ať se prý podívám do zrcadla...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
LAYOUT BY GORMAL © 2010 │ PICTURES FROM DEVIANTART

.

.